ZAHRADA NA STATKU

rok realizace: 2021
místo: Česká Skalice
spolupráce: OK PLAN Architects

Statek na okraji starobylé vesničky ve východních Čechách se dočkal rekonstrukce a proměny v rodinné sídlo.

Příjezdovou cestu lemuje nově vysazené stromořadí – obnovená řada lip. Po vjezdu hlavní branou obyvatele a návštěvníky vítá velký prostor vnitřního dvora s travnatým kobercem pod rozložitou korunou původního stromu – místního velikána. Dvůr je ze všech světových stran vetknutý mezi různě velké hmoty statku.

Čtyři křídla objektu dostala nový kabátek, něco opraveného, něco zcela nového, vše se tu spojuje do jednoho soudobého celku. Architekti doplnili hlavní hmotu subtilní moderní přístavbou s pavlačí. Přestože se původní dům a stodola proměnily téměř k nepoznání, celé stavení stále dává tušit ducha venkovské romantiky.

Současní obyvatelé už nejsou hospodáři. Rekonstrukce reflektuje potřeby moderního člověka, a tak se praktická náplň původních objektů a jejich okolí změnila. Dnes už tu nejsou stáje ani chlévy, ve stodole se nesuší seno – nádvoří si však zachovalo utilitární charakter. Plochy příjezdu a vjezdu do garáží jsou dlážděny žulovou kostkou.

Ořešák u stěny jižního křídla stodoly se podařilo i přes rozsáhlé stavební práce zachovat. Doufejme, že bude dvoru ještě dlouho poskytovat stín, jinak sem budeme muset najít důstojného nástupce…

Žulová kostka cest je kombinována s většími formáty a schodišťovými bloky z řezaného kamene. To vše doplněno původními cihličkami, kamenným obkladem stěn a dřevěnými lamelami dodává novým prostorům přirozeně venkovský ráz.

K rustikálnímu výběru povrchů jsme ve výsadbách zůstali věrni starým a tradičním odrůdám vegetace. V prostoru dvora zůstáváme při zemi a držíme se čisté travnaté plochy a minimalistické palety zelených odstínů s občasným barevným akcentem hortenzie či růže.

Ale stejně jako novotvary architektury v podobě ocelové pavlače nebo moderní přístavby severního obytného křídla domu, i v rostlinném sortimentu občas sáhneme po něčem současném – trvalky a traviny v okrasných záhonech, vícekmenný tvar stromu nebo kombinace travin na zelené střeše.

Krajina střešních rovin je z horních podlaží domu pohledová, a protože jsme zde měli více prostoru než jen tenkou vrstvičku hlíny pro rozchodníky, pustili jsme na střechy stepní trávy.

Za domem zahrada stoupá o patro výš na úroveň obytného podlaží hlavního křídla domu. S postupem o level výš se dostáváme i do jiné atmosféry, ocitáme se v prázdninovém světě vodních radovánek a pobytu v prosluněné zahradě pod svažující se loukou s ovocným sadem.

Ústředním motivem této části pozemku je přírodní biotop, jehož čistící osázená část zůstává jako vegetační lem vodní plochy. S ním sousedí mělká část brouzdaliště. Samotná koupací část má charakter bazénu a při délce takřka dvanáct metrů se v něm dá udělat pár slušných temp. Pro ty, kdo neholdují toliko plavání jako spíš ‚blbnutí‘, nechybí skokánek do hluboké části jezírka.

Kvetoucí záhon u fasády tvoří první pohledový plán pohledům z interiéru. Všechny dveře a vstupy do domu ústí na terasu mezi výsadbami. Terasa tak vně domu propojuje jednotlivé obytné místnosti – jídelnu, kuchyň, obývací pokoj a část s hlavní ložnicí.

Celý statek se dá pohodlně obejít, všechny části zahrady, včetně zeleninové zahrádky jsou přístupné po travnatých cestách. Tam, kde hlavní část zahrady lemuje louka, však náš pozemek nekončí. Nově založeným ovocným sadem se dá projít dál až k remízku s posezením u ohniště nebo pokračovat na obzor, kde se z louky dá přehlédnout ‚Východočeské moře‘, vodní nádrž Rozkoš.

Přejeme majitelům radost z pobytu venku a snad zahrada slouží nejen v horkých letních dnech, ale po celý rok.

fotografie: archiv Partero