ZAHRADA S VÝHLEDEM

rok: 2019

místo: Řícmanice

architekt domu: Ing. Arch. Tomáš Beránek - arki s.r.o.

Představte si sad ve strmém svahu, jež směřuje do údolí ke břehům nedaleko pramenícího potoka.

Jsme na jižní straně, avšak v hluboce zařezaném údolí – ve stínu ovocných stromů u lesa, a možná také díky blízkosti krasového území – sad nepůsobí nijak vyprahle. Ba naopak, louka pod plodícími stromy je plná květů, vláhy a života.

Právě na takové místo posadil architekt Tomáš Beránek krásnou novostavbu.

Na sedmi ocelových sloupech se nad svahem skví drobná prizmatická hmota dřevem obloženého domu. Díky citlivému vsazení do terénu užívá vyhlídky do údolí, přičemž při pohledu z ulice nijak nevyčnívá.

Naší misí zahradních architektů pak bylo sešít dva rozdílné světy – svět moderní stavby a nové zahrady v jejím bezprostředním okolí se starým světem ovocného sadu pod domem.

Krejčovskou práci za nás odvedla cesta, která se zahradou vine jako nit.

Začíná nahoře u vstupu na pozemek a přístupu k domovním dveřím, seskáče po kamenných schodech kolem domu, na kraji pozemku se provlékne kolem travnatého palouku a pokračuje dál z kopce dolů.

V sadu pod domem navazuje další steh a ve dvou serpentýnách klikatá cesta sklesá až na trávník u spodní hranice pozemku. Tak se elegantním entlem dostáváme od horní branky přes dům a zahradu až ke spodní hranici pozemku.

Ve spodní části pozemku vznikla díky terénní zídce rovina a otevřela tak prostor pro větší plochu trávníku.

Zahradu jsme ‘sochali’ in situ - v tak prudkém svahu a složité topografii je to pravé trasování cest a výběr míst pro pobyt cítit mnohem lépe přímo na místě než nad papírem v teple atelieru.

Když začínáme navrhovat zahradu v tak úžasném prostředí, půlka práce je již hotova – nemusíme se clonit od sousedů, nezakrýváme nežádoucí pohledy - ale okolí se co nejvíce otevíráme a promýšlíme, jak jít výhledům co nejvíce vstříc.

A tak jsme dali vzniknout několika koutům pro odpočinek – zig-zag cesta vyskládaná kamennými šlapáky vede z palouku přímo pod domem, najdeme tu plácek pro lehátka na západní straně domu, malé posezení pod korunami ovocných stromů, i ohniště na spodním travnatém plácku.

Také samotný dům skýtá fantastická místa k posezení, kde si lze užívat hlavní devizu pozemku – úžasný výhled – a to hned na třech terasách.

Hlavní terasa na východní straně domu hledí směrem do obce v údolí a do korun lesa na protilehlém svahu.

Jižní terasa mezi ocelovými sloupy, jež podporují dům, je chytře stíněna samotnou hmotou stavby a skýtá komornější pohled do sadu.

Třetí terasa se skrývá uvnitř stavby. V teple a závětří hlavního obytného prostoru je jídelní stůl, z něhož se lze prosklenou stěnou kochat širokoúhlou vyhlídkou v celé její kráse.

Celý dům hledí do zahrady a krásně komunikuje se svým okolím.

Kromě ovocného sadu, ohniště a drobných míst k pobytu je zahrada vybavena i bylinkovou částí. Ve spojení s plodícími stromy je tak zahrada nejen pohledná, ale i veskrze jedlá.

Majitelé domu jsou volnomyšlenkáři a jejich zahrada umí žít s nimi – je navržena co nejvíce easy-going, z materiálů a druhů nenáročných na údržbu. A tak, když zrovna domácí nemají čas či chuť o zahradu pečovat, ráda si na ně počká. Stejně jako její majitelé i tato zahrada totiž ctí současné trendy a nikam nespěchá.

fotografie a text: archiv Partero